Přestože průlomová tvorba Bernarda Krigsteina pro EC Comics vyšla znovu mnohokrát, jeho podstatně rozsáhlejší tvorba pro Atlas byla neprávem přehlížena. 78 příběhů v tomto svazku – velkou většinu restaurovali z původních fotostatů – tuto chybu plně napraví a umožní lépe pochopit přínos tohoto často nepochopeného průkopníka grafického vyprávění. Krigstein byl jediným výtvarníkem zlatého věku s titulem bakaláře výtvarných umění a k černobílému jazyku komiksu přistupoval z pohledu studenta, který rozebírá kresby starých mistrů – v tomto případě mezi ně patřili Jack Kirby, Mort Meskin, Alex Raymond, Jerry Robinson a mnozí další. Krigsteinovo dvouleté působení v Atlasu – přišel tam v polovině roku 1951 už jako zkušený komiksový veterán – lze vnímat jako důležitý most k jeho umělecké zralosti. Příběh po příběhu, strana po straně natahuje a zdokonaluje domovský styl Atlasu, který se od výtvarníků očekával, až na samé hranice, a pak se proti této konvenci vzepře, aby vytvořil osobní estetiku, kterou bude dále zdokonalovat v EC. Po pádu EC v roce 1956 se Krigstein vrátil do Atlasu a vytvořil své poslední komiksové dílo: 29 krátkých experimentů, které ukazují nekonečné možnosti umění grafického vyprávění. „Použil jsem je jako prostředek k dramatizaci techniky rozkladu, abych ukázal neomezené způsoby, jakými se může komiksový příběh odvíjet. Chtěl jsem ukázat, že forma je plynulá a dynamická a neměla by se považovat za statickou.“ Úvodní historická esej hostujícího editora a Krigsteinova životopisce Grega Sadowského sleduje Krigsteinův vývoj a jeho úsilí pozvednout postavení média, které bylo odbýváno jako jednorázová dětská únikovka.