Nikdo v městečku Dunwich nevěděl, kdo je otcem mladého Wilbura Whateleyho – ani to, že tento ohavný vyděděnec je nejnebezpečnějším žijícím čarodějem! Příběh poprvé vyšel v roce 1929 v legendárním pulpovém magazínu Weird Tales a toto luxusní mangové zpracování The Dunwich Horror v pevné vazbě přináší celý příběh v jednom svazku!
Hrůza se narodila před úsvitem 2. února 1913 – na Hromnice, ačkoli obyvatelé Dunwiche nazývají tento prastarý svátek jinak. Wilbur Whateley, jehož otec je neznámý, nebyl pokřtěn – a přesto pocházel z kdysi hrdé puritánské rodiny, která v roce 1692 opustila Salem a založila Dunwich v Massachusetts. A úpadek Whateleyových i jejich starého města byl opravdu hluboký – jeho rozpadající se domy přehlížejí holé kopce s kamennými kruhy na vrcholcích, kde se nesvaté rituály konaly ještě před příchodem prvních osadníků.
A přesto to byl právě desetiletý Wilbur Whateley, kdo přiměl doktora Henryho Armitage, hlavního knihovníka Miskatonické univerzity, aby se vydal po prašných rozbitých cestách do Dunwiche a setkal se se zázračným dítětem, které si s ním dopisovalo o nejtajemnějších a nejznepokojivějších vědomostech. Doktor Armitage sotva věřil vlastním očím při pohledu na neocenitelný poklad okultních knih, který hnije na farmě Whateleyových – ani při pohledu na tmavého, kozla připomínajícího Wilbura, pro něhož byly tyto knihy jediným vzděláním.
Mladému Wilburu Whateleymu však domácí vzdělávání nestačí – k dokončení studia potřebuje něco, co vlastní Miskatonická univerzita: latinské vydání Necronomiconu. A pokud jsou tam příliš povýšení na to, aby svou vzácnou kopii půjčili klukovi z venkova, Wilbur má jiné způsoby, jak se k ní dostat. Chlapec není žádný akademický diletant – tyto věci studuje s určitým záměrem. Wilbur Whateley přišel na tento svět s velkým a děsivým posláním – otevřít bránu těm, kdo nejsou z tohoto světa, aby se mohli vrátit na Zemi!
Speciální prvky: obálka od Goua Tanabeho na stříbrném fóliovém papíře s barevným přetiskem, zlacená ořízka, šitá vazba, záložka – stužka, vlepená titulní strana v metalické zlaté barvě, dvanáct barevných stran.
„Miluji H. P. Lovecrafta… Bylo by skvělé zpracovat ho jako sériovou mangu, ale viděl jsem, jak Gou Tanabe vytvořil skvělou adaptaci příběhů H. P. Lovecrafta. Nakonec jsem to neudělal, protože jsem si myslel, že bych nebyl tak dobrý jako Gouova verze.“ – Junji Ito (Uzumaki, Black Paradox)