KONEC PŘÍBĚHOVÉHO OBLOUKU
Takhle napravujeme, co je zlomené, takhle přepisujeme zlé vzpomínky – jedním upřímným úsměvem za druhým. Lisa si to aspoň na chvíli myslí, zjistí však, že jsou k tomu potřeba slova, odvaha a činy. Tady končíme první oblouk, ale vrátíme se!